Představte

si

situaci,

kdy

je

skupina

hloubkového

průzkumu

zasazena

několik

desítek

kilometrů

za

bojovou

linií

v

týlu

nepřítele

a

i

přes

veškerou

snahu

splnit

úkol

dojde

k

jejímu

prozrazení.

Skupina

se

následně

snaží

z kontaktu

s nepřítelem

vyvázat,

ale

nepřátelské

síly

jsou

natolik

silné,

že

je

skupina

nucena

se

tzv.

rozprášit

(= ruší

se

její

celistvost).

Výsledkem

je

situace,

kdy

si

musí

každý

příslušník

skupiny

najít

cestu

do

bezpečí

sám

na vlastní pěst

.

     Průzkumník

je

tak

odkázán

pouze

na

své

dovednosti

a zpravidla

obsah

kapes

svého

oděvu.

Každý

si

proto

s sebou

v

oděvu

nese

balíček

pro

přežití,

jehož

součástí

je

několik

pomůcek,

které

přijdou

vhod

při

rozdělávání

ohně

,

získávání

pitné

vody

,

zajišťování

a

přípravě

stravy

,

budování

nouzových

přístřešků

či

tvorby

improvizovaných

předmětů

.

K

tomu

každý

taktéž

nese

prostředky

pro

nouzovou

signalizaci

spřáteleným

silám,

protože smyslem není bydlet na nepřátelském území, ale zachránit se!

     Pro

tuto

oblast

výcviku

dvojnásobně

platí

pořekadlo:

Kdo

je

připraven,

není

překvapen

.

Dříve

byla

tato

oblast

výcviku

nazývána

jako

sebezáchova,

v

současné

době

je

tento

výcvik

v

rámci

armád

NATO

znám

jako

výcvik

S.E.R.E.

=

S

urvival,

E

vasion,

R

esistence,

E

xtraction, tedy přežití, vyhnutí se zajetí, odolávání nátlaku a osvobození.

     I

když

sebezáchova

není

přímo

hlavním

tématem

našich

klubových

aktivit,

jedná

se

rozhodně

o

soubor

dovedností,

který

jednou

za

čas

opakujeme.

Základem

je

naučit

se

přežít

sám

v

neznámém

terénu

a

současně

získat základní povědomí o tom, jak zvládnout vlastní zajetí, či procedury navázání kontaktu se záchránci.

Nouzový přístřešek a přežití

Nouzový

přístřešek

není

nutno

budovat

vždy,

nicméně

ve

zhoršených

klimatických

podmínkách

se

může

stát

stěžejním

pro

vlastní

přežití.

Po

celou

dobu

je

však

nutné

mít

neustále

na

paměti,

že

nepřítel

se

může

nacházet

blízko

a

není

vhodné

vytvářet

příliš

mnoho

stop.

Ideálem

je

proto

využít

výhod

přírodních

struktur

a vyvarovat

se

budování

nějakých

náročných

příbytků.

Stejně

tak

je

nezbytné

v kontextu

dané

situace

zvážit

klady

a

zápory

tvorby

ohně,

který

sice

na

jedné

straně

poskytne

tepelný

komfort

a

možnost

přípravy

teplé stravy, na straně druhé se jedná o významný demaskující/prozrazující element, který může vlastní záchranu naprosto zhatit.

Zajištění a příprava stravy

     V

rámci

výcviku

samozřejmě

nepytlačíme

zvěř

v

lese

na

nastražené

pasti,

ani

bez

povolení

nelovíme

ryby

na

vodním

toku.

Takovým

způsobem

by

však

probíhalo

v

případě,

že

by

se

jednalo

o

skutečnou

situaci.

Smyslem

je

naučit

se

těmto

dovednostem

nanečisto,

vyzkoušet

si

jednotlivé

techniky

a

podle

vlastních

potřeb

si

upravit

svůj

balíček

pro

přežití.

Odměnou

za

správné

zvládnutí

technik

je

pak

například

instruktorem

darovaná

ryba

z

obchodního

řetězce,

která

po

pár

dnech

půstu

přijde

vhod.

Získávání

pítné

vody

je

ale

mnohem komplexnějším tématem, přičemž záleží na prostředí, čistotě zdroje či podnebí.

Nouzový

přístřešek

není

nutno

budovat

vždy,

nicméně

ve zhoršených

klimatických

podmínkách

se

může

stát

stěžejním

pro

vlastní

přežití.

Po

celou

dobu

je

však

nutné

mít

neustále

na

paměti,

že

nepřítel

se

může

nacházet

blízko

a

není

vhodné

vytvářet

příliš

mnoho

stop.

Ideálem

je

proto

využít

výhod

přírodních

struktur

a

vyvarovat

se

budování

nějakých

náročných

příbytků.

Stejně

tak

je

nezbytné

v kontextu

dané

situace

zvážit

klady

a

zápory

tvorby

ohně,

který

sice

na

jedné

straně

poskytne

tepelný

komfort

a možnost

přípravy

teplé

stravy,

na

straně

druhé

se

jedná

o významný

demaskující/prozrazující

element,

který

může

vlastní záchranu naprosto zhatit.

Nouzový přístřešek

a přežití

     Pro

tuto

oblast

výcviku

dvojnásobně

platí

pořekadlo:

Kdo

je

připraven,

není

překvapen

.

Dříve

byla

tato

oblast

výcviku

nazývána

jako

sebezáchova,

v

současné

době

je

tento

výcvik

v

rámci

armád

NATO

znám

jako

výcvik

S.E.R.E.

=

S

urvival,

E

vasion,

R

esistence,

E

xtraction,

tedy

přežití,

vyhnutí se zajetí, odolávání nátlaku a osvobození.

     I

když

sebezáchova

není

přímo

hlavním

tématem

našich

klubových

aktivit,

jedná

se

rozhodně

o

soubor

dovedností,

který

jednou

za

čas

opakujeme.

Základem

je

naučit

se

přežít

sám

v

neznámém

terénu

a

současně

získat

základní

povědomí

o tom,

jak

zvládnout vlastní

zajetí,

či

procedury

navázání kontaktu se záchránci.

     Představte

si

situaci,

kdy

je

skupina

hloubkového

průzkumu

zasazena

několik

desítek

kilometrů

za

bojovou

linií

v

týlu

nepřítele

a

i

přes

veškerou

snahu

splnit

úkol

dojde

k

jejímu

prozrazení.

Skupina

se

následně

snaží

z kontaktu

s nepřítelem

vyvázat,

ale

nepřátelské

síly

jsou

natolik

silné,

že

je

skupina

nucena

se

tzv.

rozprášit

(= ruší

se

její

celistvost).

Výsledkem

je

situace,

kdy

si

musí

každý

příslušník

skupiny

najít

cestu

do

bezpečí

sám

na

vlastní

pěst

.

     Průzkumník

je

tak

odkázán

pouze

na

své

dovednosti

a zpravidla

obsah

kapes

svého

oděvu.

Každý

si

proto

s sebou

v

oděvu

nese

balíček

pro

přežití,

jehož

součástí

je

několik

pomůcek,

které

přijdou

vhod

při

rozdělávání

ohně

,

získávání

pitné

vody

,

zajišťování

a

přípravě

stravy

,

budování

nouzových

přístřešků

či

tvorby

improvizovaných

předmětů

.

K

tomu

každý

taktéž

nese

prostředky

pro nouzovou

signalizaci

spřáteleným

silám,

protože

smyslem

není

bydlet

na

nepřátelském

území,

ale

zachránit

se!

Zajištění

a příprava stravy

     V

rámci

výcviku

samozřejmě

nepytlačíme

zvěř

v

lese

na nastražené

pasti,

ani

bez

povolení

nelovíme

ryby

na vodním

toku.

Takovým

způsobem

by

však

probíhalo

v případě,

že

by

se

jednalo

o

skutečnou

situaci.

Smyslem

je

naučit

se

těmto

dovednostem

nanečisto,

vyzkoušet

si

jednotlivé

techniky

a

podle

vlastních

potřeb

si

upravit

svůj

balíček pro přežití. Odměnou za správné zvládnutí technik je

pak

například

instruktorem

darovaná

ryba

z

obchodního

řetězce,

která

po

pár

dnech

půstu

přijde

vhod.

Získávání

pítné

vody

je

ale

mnohem

komplexnějším

tématem,

přičemž záleží na prostředí, čistotě zdroje či podnebí.